Seite - 483 - in WeXel oder Die Musik einer Landschaft - Das Geistliche Lied, Band 1

483 Shrnutí V roce 1904 vedlo vzrůstající povědomí pro lidovou píseň v habsburské říši k založení komise s názvem „Österreichisches Volksliedunternehmen/Záměr rakouská lidová píseň“. Komise byla složena z odborníků na lidovou hudbu německé, slovanské135 a románské řeči, její založení se uskutečnilo pod patronací ministerstva kultury a výuky. Vydání publikace „Das Volkslied in Österreich/Lidová hudba v Rakousku136“ mělo obsahovat 30 svazků v německém jazyce, 20 ve slovanském a 10 v románském jazyce, celkem tedy 30 svazků. Tisk prvního svazku byl plánován na dobu bezprostředně po konci první světové války, ročně měly následovat dva až tři svazky za cenu max. 30 korun. Podobný – nezávislý – projekt byl zahájen v Království maďarském. V roce 1918 byl ve Vídni představen prototyp „Das Volkslied in Österreich/Lidová hudba v Rakousku “. Avšak průběh dějin pozměnil veškeré plány. V roce 1951 zahájili Béla Bartók a Zoltán Kodály práce na publikaci „Eine kritische Ausgabe der ungarischen Volksmusik – A magyar népzen tára“ s názvem CMPH (Corpus Musicae Popularis Hungaricae). V roce 1993 vznikla z iniciativy Gerlinde Haidové (1943 – 2012) a Waltera Deutsche (*1923) řada COMPA (Corpus Musicae Popularis Austriacae) „Encyklopedie rakouské lidové hudby za uvedení vybraných příkladů“ začínající svazkem číslo 1 „St. Pölten und Umgebung. Niederösterreich / St. Pölten a okolí. Dolní Rakousko“. V roce 2013 – jen o dvacet let později – poskytuje 21 impozantních svazků COMPA jak historický, tak i aktuální pohled na lidovou hudbu v Rakousku, a to v řazení dle druhů, sbírek nebo regionů. Svazek COMPA s číslem 22 a titulem „WeXel oder Die Musik einer Landschaft / WeXel – Hudba kraje“ dokumentuje lidovou hudbu v oblasti Wechsel – hraniční oblasti mezi Dolním Rakouskem a Štýrskem. Část řady, svazek číslo 1 „Das Geistliche Lied / Duchovní hudba“, se týká převážně tzv. Leichhüat- / Leichwåchtlieder, tedy písní, které se zpívaly v domě zesnulého po dobu dvou nocí, přičemž mrtvý ležel na marách. Toto loučení s modlitbami a písněmi o několika slokách bylo určeno duši zesnulého, jeho rodině, přátelům a všem, kteří po něm budou následovat. Ve svazku se nejprve v krátkosti popisuje historický vývoj a zeměpisná podoba oblasti Wechsel, tedy hraničního území mezi „Herzogthum Steyermark / Vévodstvím Štýrským“ a „Rakouskem“. Oblast Wechsel byla v protikladu k Semmeringu – balkónu Vídeňánů – a Reichenau – kde pobývaly dvorní společnost a šlechta – místem střetávání vlivů korunních zemí. Po poznámkách k lidovým zvykům spojeným s úmrtím následuje sbírka písní „Leichhüat- / Leichwåchtlieder“ – tedy písní, které se zpívaly při bdění u mrtvého. Nejstarším svědectvím o jejich existenci je odsouzení této „hlídky u zesnulého“ Burchardem von Worms († 1025) jako „pohanského zvyku“ stejně je tomu i písní šířených na tzv. letácích) a pocházejících z poloviny 17. století. Přiřazení k žánru a udání pramenů napomáhalo při pátrání po původu té které písně. Funkce a teritoriální 135 Arbeitsausschuss für das Volkslied in Slowenien, Obmann Dr. Karl Strekelj (Gorjansko pri Komlju 1859 – 1912 Graz) / Pracovní výbor pro lidové písně ve Slovinsku, starosta Dr. Karl Strekelj (Gorjansko pri Komlju 1859 – 1912 Graz). 136 Walter Deutsch und Eva Maria Hois: Das Volkslied in Österreich. Volkspoesie und Volksmusik der in Österreich lebenden Völker. Herausgegeben vom k. k. Ministerium für Kultus und Unterricht. Wien 1918. Bearbeiteter und kommentierte Nachdruck, Wien 2004. / Walter Deutsch a Eva Maria Hoisová: Lidová píseň. Lidová poezie a lidová hudba národů žijících v Rakousku. Vydáno c. k. Ministerstvem kultury a vzdělávání. Vídeň 1918. Zpracovaný a komentovaný dotisk, Vídeň 2004.