Seite - 574 - in Die Tagebücher des Grafen Egbert Belcredi 1850–1894

1880572 trum im Lande schaffen. Mähren hat jedoch der Zentren nur zu viele und deshalb gar keins. Haltet Euch lieber an Prag, fördert die christliche Aka- demie und gründet in Welehrad vorerst eine Missionsanstalt. Das Weitere stellt Gott anheim. Ingrowitz, 23. Juli 1880 Cavour sprach einst die große Wahrheit: „In der ökonomischen wie in der praktischen und religiösen Sphäre können Ideen nur durch Ideen, Grund- sätze nur durch Grundsätze bekämpft werden. Sind einmal die Lehrmeinungen dahin gekommen, dass sie die Geister beherrschen, so setzen sie sich früher oder später in positive Tatsachen um und geben der Welt eine andre Gestalt.“ Ingrowitz, 27. Juli 1880 In den Spisy Karla staršího z Žerotína, oddělení první „Žerotínovi zápisové o soudě panském“,1419 und zwar im „Životopisný nástin“1420 von V[incenc] Brandl schreibt dieser die schönen Worte: „Krásný a rozumný tento obyčej bohatých pánův moravských, syny své do ciziny vysýlati, aby mravy a spůsoby světa poznali a nabyvše důklad- ného vzdělání vědeckého, vlasti pak dobrými službami prospěšni býti mohli, neminul se s dobrými a skvělými výsledky. Moravská šlechta, opírajíc se o vznešené rody a bohatství zděděné, skvěla se i podporováním umění a věd a sídelné hrady pánův moravských vynikaly také co bytiště učencův: páni mo- ravští nebyli šlechticemi pouze rodem, než také vzdělaností a duchem. Meškání a vzdělávání se v cizozemsku bylo jen pákou a přípravou pro služby ve vlasti, ale všechna sláva a skvostnost ciziny nebyla sto lásku k vlasti a k národu v nich zatemniti neb udusiti. Povolání šlechty, práva a svo- body vlasti před každým útokem brániti, obdrželo ve vzdělanosti vědecké ná- ležité k tomu prostředky a přednosti z rodu pocházející obdrželi oprávněnost a zasvěcení své přednostmi ducha. Šlechta stála nejen v čele státní a zemské správy, než také, poněvadž byla národní, také v popředí národa celého.“1421 1419 In den Schriften Karls des Älteren von Zierotin in der ersten Abteilung „Zierotins Anmer- kungen über das Landgericht“. 1420 „Biographische Skizze“; nachfolgender Text siehe Brandl, Spisy Karla staršího z Žerotína 1, VIII. 1421 Der schöne und vernünftige Brauch der reichen mährischen Herren, ihre Söhne ins Aus- land zu schicken, damit sie die Sitten und Gebräuche der Welt kennen lernen, hat seine guten und ausgezeichneten Resultate nicht verfehlt, nachdem sie eine gründliche wissen- schaftliche Ausbildung erreicht hatten, ihrer Heimat gute Dienste zu leisten. Der mäh- rische Adel, der sich auf die hervorragenden Familien und vererbten Reichtum stützte, prunkte auch mit der Unterstützung der Künste und Wissenschaften und seine ansäs- Open Access © 2016 by BÖHLAU VERLAG GMBH & CO.KG, WIEN KÖLN WEIMAR